2016 2015 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007

2009

Erasmus II
Říjen (October)

2.10.2009

Normálně se stalo a já upekl rýžový nákyp. Překvapivě se to i nechalo jíst. Pak jsem zašli do hospůdky a připojili jsem se k oslavám OctoberFestu.

Rýžový nákyp podle Janka
citron 1 ks
sůl
vanilkový cukr
mléko 1 l
vejce 2 ks
rýže 400 - 500 g
ovoce dle chuti
cukr krupice 2 lžíce(klidně více)
máslo

Rýži vaříme asi 10 minut. Pak přebytečnou vodu slijeme, hřebíček vyndáme a rýži zalijeme mlékem, nejlépe horkým.

Za stálého míchání rýži dovaříme úplně doměkka. Přisypeme do ní vanilkový cukr, 2 lžíce cukru krupice, kousek másla, nastrouháme kůru z jednoho citronu a promícháme. Přikryjeme pokličkou. Pod pokličkou rýže ještě dojde, více nabobtná i změkne. Necháme ji částečně vychladnout.

Vejce ušleháme v tuhý sníh a také ho zlehka vmícháme do sladké rýže.

Zapékací pekáč vymažeme máslem a na dno rozetřeme polovinu rýže. Na ni naskládáme půlky meruněk, jednu vedle druhé. Meruňky přikryjeme vrstvou zbylé rýže. Povrch poklademe slabými plátky másla a dáme zapéci do trouby. Pečeme asi 45 až 50 minut při 150 °C, dokud se na povrchu nevytvoří zlatavá křupička a nákyp nezíská pevnou konzistenci.

Rice fruit cake ala Janek
Lemon 1 pc
salt
vanilla sugar
1 l milk
2 pcs eggs
rice from 400 to 500 g
fruit to taste
meal 2 tablespoons sugar (more quietly)
butter

Rice cook for about 10 minutes. Then, excess water decanted and pour over rice milk, preferably warm.

Stirring rice boiled completely until tender. Sprinkle the finely into her vanilla sugar, 2 tablespoons sugar meal, a bit of butter, grated rind of one lemon and mix. Cover with a lid. Under the Hood of rice will have more swells and softens. Leave it to partially cool.

Eggs mash in to snow and mix it lightly into the sweet rice.

Erase baking pan with butter and spoon in the bottom half of the rice. Piled her apricot halves, one beside the other. Apricots, cover with layer of remaining rice. Surface treasure weak slices of butter and we sealed off the oven. Bake for about 45 to 50 minutes at 150 ° C, until golden on the surface does not create a meal and pudding obtains firm consistency.

3.10.2009

Jak můžete vidět oslava trvala dva dni. :) Taková poklidná chlastací akcička.
Resultát: Už nikdy nechci pít slapší pivo než 3.8. :)
Odůvodnění: Člověk furt běhá na záchod a vůbec se nemotá.

5.10.2009

Tak taky nějáky fotky, kde to vlastně žijeme.

6.10.2009

Zapékané brambory podle Janka. Taky se to nechalo jíst.

9.10.2009

Při cestě do vlasti jsem byl nucen pobít do rána v Malmo. Tak jsem si ho alespoň prolezl:

No a návrat do vlasti? Plzeňský teklo proudem.

10.10.2009

Zas ta Pleňská 12-ka.

11.10.2009

Tak a šupky nazpět do Halmstadu.

15.10.2009

Norsko I
Společně s Pavlem, Palomou a Rainou jsme vyrazili do Norska. Půjčili jsem si auto a tak tomu také odpovídala i trasa. Goteborg-Halden-Hamar-Lillehamer-Otta byl program první den. Prohlídka města Hamar a Lillehamer známých předěvším olympiádou v roce 1994.

16.10.2009

Přespání v autě pro některé členy výpravy bylo noční můrou :). Po brzkém budíčku následuje cesta do Andalsnes. Trollstigen je již uzavřena a tak se vydáváme směrem do Alesundu. Někde jsme vyšetli, že se jedná o nejkrásněší město v Norsku. No a kdybych měl hlasovat i já, také bych volil pro něj. Po požáru v roce 1904 ho obyvatelé vystavěli na několika ostrůvcích. Většina budov je tu tak v jednom stylu což dává městu uplně jiný nádech. K tomu pohledy na přilehlé ostrovy. Zkrátka toto město stojí rozhodně za návštevu. A to jsem ho původně v plánu neměli. Po prohlídce města pokračujeme směrem na trajekt Linge-Eidsdalen, výchozí bod pro cestu do Geirangeru. Už cesta k němu jako by oznamovala, že se blížíme k něčemu výmečnému. Počasí nám sice příliš nepřálo, ale i tak jsem si zde chvíle strávené na plno užili. Počasí ale pak ukázalo svou nevlídnou tvář jestě více a to sice na cestě odtud, kdy jsme museli na letních pneumatikách překonat sedlo ve výšce více jak 1200 metrů. V nejvyšším bodě byla sněhová pokrývka okolo jednoho metru. V momentech kdy se na teploměru začaly ukazovat záporné hodnoty a silnice se stávala čím dál více jenom bílým korytem nebylo ve vozu příliš nálady k žertování. Nakonec jsem ale vyvázli v pořádku. Poté přes Stryn do Skei, kde jsme přečkali noc v chatičce v místním kempu, to byla jen taková třešínka na dortu.

17.10.2009

Kaupanger, s jedním nejstarčích dřevěných kostelů v Norsku, odstartoval náš další den. Dále na trajekt Manheller-Fodnes a přes 24,5 km dlouhý tunel Laerdalstunnelen, nejdelší v evropě, až do Aurlandu, Flámu, Gudvágenu a Vossu. Po cestě nějáká ta fotečka nějákýho toho vodopádku a už hurá do Bergenu. Následuje prohlídka města, samozřejmě až zaplatíte poplatek 15NOK za vjezd do města. Ve městě jsme setrvali až do západu slunce aby jsem pořídili zas nějákej ten romantický obrázek. Nazpět jsme chtěli jet po okraji Hardangerfjordu, ale navigace byla proti tak jsem to vzali přes Voss a trajekt Bruravik-Brimnes do městečka Eidfjordu, kde jsme skončili v jednom hostelu.

18.10.2009

Poslední den už jenom nějákej vodopádeček, a skrz náhorní plošinu Hardangervidda hurá domu. Vůbec bych nečekal že tohle místo bude nějákým způsobem zajímavé. Ale pokud mám říct já jedná se rozhodně o jedno z nejlepších míst norska. Z batohem na zádech sem rozhodně někdy musím vyrazit. Přes Geilo,Honefoss do Haldenu, kde na polo-zřícenině zdejšího hradu děláme poslední zastávku našeho putování. Pak už jenom 300 km domu odevzdat auto a hurá do postílky.

INFO:
Najeto 2600Km
Viděno strašně moc
Rada pro příště:
Rozhodně si dát pozor na placení dálnic a vjezdů do měst. Protože voni sice platit chtěj ale nikdo neví jak a je docela umění najít místo kde. Něco jiného je pak tunely, trajekty a mosty, které se platí nejčastěji na místě. Pamatujte, že když mapa a navigace říká že se nic platit nebude ještě neznamená , že se opravdu nic platit nebude :).